V této sekci se dozvíte, jakým způsobem jednotlivá zařízení a systémy používat.

Hypoxický stan

Systém uplatňující princip „spánek nahoře, trénink dole“.
Stan je dostatečně rozměrný ( 2x1,5m ), takže je možné do něj umístit běžnou matraci a celý stan i s matrací položit na běžnou postel, nebo jen na podlahu. Pro uživatele se tak oproti běžným zvyklostem každý večer mění jen dvě věci - před ulehnutím zapínají kompresor a poté zip stanu. Ráno je tomu přesně obráceně.

Kompresor je se stanem propojen hadicí, kterou je do něj vháněn vzduch se sníženým obsahem O₂. Nakonci této hadice je hepafiltr, který zajistí, aby se do stanu nedostaly žádné nečistoty, prach, roztoči a jiné mikroorganismy, které se v místnostech běžně vyskytují. Zjednodušeně řečeno, aby byl přiváděný vzduch opravdu čistý. Další filtr má na svém nasávacím vstupu samotný kompresor. Ten je natolik tichý, že může být umístěn ve stejné místnosti jako stan, ve kterém spíte a natolik výkonný (vhání do stanu 90-120l vzduchu za minutu), že ve stanu mohou spát 2 osoby (kompresor i stan jsou na to konstruovány). Navíc je zvuk vydávaný kompresorem monotónní, takže si po chvíli na jeho slabé „vrčení“ zvyknete. Citliví jedinci, kterým by i tento slabý hluk činil problém mohou v pohodě kompresor umístit do jiné místnosti, přívodová hadice je dostatečně dlouhá.

Pro kompresor ale také platí určitá pravidla – nesmí být umístěn poblíž tepelných zařízení nebo do extrémně chladného prostředí, velmi prašných místností, nesmí se zakrývat nasávací otvor kompresoru atd.. Všechna varování jsou podrobně popsána v návodu k použití, který je dodáván se samotným přístrojem.

Kompresor je nejen dostatečně výkonný, ale i trvanlivý a v podstatě bezúdržbový o čemž svědčí i záruka na tři roky, případně 8 tisíc hodin provozu.

Konkrétní nadmořská výška, ve které chcete nocovat, se nastavuje přímo na kompresoru. Tu potom můžete uvnitř stanu kontrolovat elektronickým měřičem obsahu O₂ ve vzduchu (nebývá to ale nutné, kompresor je velice přesný a naprosto spolehlivý). Celková bilance objemu vzduchu který je vháněn do stanu a který jde ven je vyrovnaná a hromadění CO₂ není možné (odpověď na časté dotazy uživatelů), ve stanu je neustále čerstvý a velice čistý vzduch. Z varování, která se dočtete v návodu k zařízení zde uvádíme snad jen to nejdůležitější - hypoxický stan se nesmí používat po předchozím požití drog nebo jiných nebezpečných látek či léků a nadměrného množství alkoholu.

Nejlepší účinnosti se dosahuje při každodenním spaní v kyslíkovém stanu, nicméně nic se nestane, když aplikaci některou noc vynecháte. I někteří špičkoví atleti v den, kdy absolvovali závod nebo extrémně těžký trénink, tuto noc ve stanu nespí (důvodem je urychlení regenerace po závodě) a vrátí se k ní až následující den. Ve stanu se dá spát až do samotné důležité soutěže nebo závodu, na který se připravujete, nicméně i tady část vrcholových sportovců stan opouští už 1-3 dny před samotnou soutěží, protože jsou dostatečně adaptováni, tudíž další přínos by byl zanedbatelný a dávají přednost „komfortnějšímu“ spaní v normálním prostředí, aby těsně před závodem nebyl jejich organismus ničím zatěžován.

Výhody systému se začnou výrazněji projevovat po 3-4 týdnech spaní v kyslíkovém stanu a nejlepších výsledků se dosahuje po 4-6 týdnech. Naopak po celkovém vysazení systému začnou efekty po 3 týdnech postupně zanikat.

Na pobyt v prostředí se sníženým obsahem O₂ je zapotřebí si zvykat postupně, zjednodušeně řečeno není možné si hned první den nastavit nadmořskou výšku 2750m nebo vyšší, která bude později bez problémů aplikovatelná.
Docházelo by k hyperventilaci, zrychlenému dýchání a přehřívání organismu, kvalita spánku by byla velmi špatná (časté probouzení, problematické usínání) a i ráno byste byli velice unavení a asi se probudili s bolestí hlavy. Je to stejné, jako by horolezec chtěl zdolat vrchol bez postupné aklimatizace ve výškových táborech (samozřejmě bez kyslíkového přístroje). Atleti toto pravidlo často nedodržují a nadmořskou výšku zvyšují příliš rychle, což vede nejen ke zhoršení kvality jejich spánku, ale také ke značnému zpomalení regenerace po tréninku a následnému kumulování únavy.

Je vhodné začít na výšce přibližně 1850m n.m., kterou většina lidí bez problémů snáší a která obvykle nijak nenaruší kvalitu spánku. Po několika dnech v této výšce postupně zvýšíme až na 2450m n.m. a až poté, co se při této výšce cítíme pohodlně, spánek je naprosto bezproblémový a necítíme se nijak unaveni, přistoupíme ke zvýšení až na 2750m (15% O2 ve vzduchu, oproti 21% O2 ve vzduchu na hladině moře). Toto je hranice, při které většina sportovců dobře spí i regeneruje a přínos systému z hlediska výkonnosti už je značný. Samozřejmě je možné jít ještě výše, ale je to značně individuální a pokud to „přeženeme“, může se stát, že výhody plynoucí ze systému budou menší než problémy, které pocítíme - špatná kvalita spánku, nedostatečná regenerace, hromadění únavy.
Nikdy však nepřekračujeme hranici 3800m n.m.! Vyjímkou jsou jen horolezci, kteří používají stan v rámci aklimatizace na vysokohorský výstup. Tam je ale prvotní aklimatizace na vysokou nadmořskou výšku, nikoliv snaha o zvýšení sportovní výkonnosti.
Přípravu v hypoxickém stanu je samozřejmě možné a vhodné aplikovat opakovaně, několikrát do roka, v závislosti na plánovaných výkonnostních vrcholech a cílech.

Spací maska

Pro spací masku platí stejný princip a způsob použití jako pro stan. Výhodou je její snadná přenosnost a možnost aplikace hypoxického tréninku prakticky všude tam, kde by bylo složité stavět stan (krátkodobý pobyt v hotelech apod.).
Na jeden generátor je možné napojit dvě masky současně, pokud ji používá jen jeden člověk, použije se speciální upouštěcí ventil, aby nebyl proud vzduchu do masky příliš silný. Spaní s maskou není první dny tak pohodlné jako spaní ve stanu, ve kterém je stejný komfort jako při běžném spaní, ale maska je vhodně konstruována a lze si na ni velice rychle zvyknout.

Tréninková maska

Jedná se o masku se dvěma dýchacími vaky, spojenou s generátorem speciálním adaptérem. Lze ji použít ve spojení s prakticky jakýmkoliv sportovním nářadím nebo strojem (rotopedy, běhátka, veslovací trenažery, schodišťové trenažery apod.)

Do masky a potažmo vaků je vháněn vzduch stejným generátorem jako do spací masky nebo stanu (cca.90-120l vzduchu/min.) Maximální výška, která se nastavuje na generátoru je 3800m n.m., nikdy se nepoužívá zesilovač k dosažení vyšší výšky!

I u tréninkové masky je vhodné zvyšovat nastavenou výšku postupně, není to ale tak důležité a nezbytné jako u stanu. Je především dobré začít s aplikací po kratší dobu (15min.) a až později ji postupně prodlužovat na cca 20 - 30min. Aplikovat takovýto hypoxický trénink není vhodné denně, výhodnější se z hlediska konečného efektu (zvýšení výkonnosti) ukázalo aplikovat 1-3 hypoxické tréninkové jednotky týdně, doplněné tréninkem v prostředí s běžnou nadmořskou výškou ve zbývajících dnech a v kombinaci s používáním kyslíkového stanu.

Intenzita zatížení nesmí být, především na počátku, příliš velká, jinak dochází k hyperventilaci (zrychlené dýchání, kdy lidský organismus potřebuje více vzduchu, než mu generátor dodává), což poznáme podle toho, že dojde k úplnému vyprázdnění dýchacích vaků. V takovémto případě je nutné snížit intenzitu zatížení, ale ani to občas nepomůže (hyperventilace je příliš velká-laicky jsme „zadýchaní“ a dýchání už nestačíme zklidnit), takže je nutné sundání masky, přerušení tréninku, zklidnění dýchání a pokračování nižší intenzitou zatížení. Později, po částečné adaptaci organismu a zlepšení transportní kapacity krve a dalších hodnot, je možné intenzitu zatížení zvyšovat.

Také je možné použít více metod zatížení, kdy můžeme jednak měnit nadmořskou výšku v průběhu tréninku, ale lepší metodou je nechat nadmořskou výšku stabilní a pracovat s intenzitou.
Prvních 5min. by mělo být vždy zahřívacích s velmi nízkou intenzitou zátěže. Potom se intenzita zvyšuje a může:

• zůstat stabilní (stejná úroveň až do konce tréninku)
• zvýšit se v závěru tréninku (např. posledních 5min.)
• zvyšovat se postupně v cyklech (např. po pěti minutách) nebo se i „fartlekově“ zvyšovat a snižovat

První tréninky je nejvhodnější souvislá metoda (stejná intenzita po celou dobu vyjma zahřívacích pěti minut na začátku). Vše je ale individuální a trénink a odezvu na něj je potřeba vyzkoušet každý sám na sobě. Je to jako při běžném tréninku, každý reaguje na podněty (tréninkové zatížení) jinak, co sedí jednomu nemusí vyhovovat druhému (někdo má rád souvislé metody, někdo střídavé, opakované krátké nebo delší tempové úseky, nebo kombinaci všeho dohromady), univerzální návod prostě neexistuje, jen doporučení.

IHT-Hypoxická terapie

Na rozdíl od stanu, spací nebo tréninkové masky, je aplikace hypoxické terapie určena nejen pro sportovce, ale pro širokou veřejnost a její přínos je především zdravotní, tak jak bylo popsáno výše.

Aplikuje se speciální maskou, do které je vzduch ochuzený o kyslík vháněn ze stejného kompresoru jako u předchozích metod, kompresor je však vybaven speciálním zesilovačem a dokáže simulovat extrémní nadmořskou výšku až 6400m n.m.
Aby bylo možné kontrolovat obsah O2 ve vzduchu vháněném do masky, je přímo na hadici, která spojuje masku s kompresorem, umístěn elektronický měřič této veličiny.

Samotná aplikace není nijak složitá a probíhá 30, maximálně 40 minut, kdy se střídá 3 - 5min. inhalace ochuzeného vzduchu z kompresoru a 2-5minut se dýchá běžný vzduch. Toto se opakuje. Účinky střídání těchto cyklů již byly popsány výše. Celková „kůra“ by měla obnášet asi 15 takovýchto sezení (15x30-40min.) a to buďto v patnácti po sobě následujících dnech, nebo terapii aplikovat každý druhý den.
Pokud vynecháte 2 dny, nic se nestane a můžete v této „kůře“ pokračovat, maximální možné přerušení této procedury jsou však 4 dny. Pokud ji přerušíte na více dní, je lepší začít celou „kůru“(15 sezení) od začátku.

Jediným doporučeným omezením je nejíst velké jídlo 2hod. před aplikací a 40min. po aplikaci.

Hypoxickou terapii je možné aplikovat několikrát do roka.

Ke každému produktu firmy Hypoxico (generátorům, maskám, stanům, filtrům, měřičům O2 apod.) je samozřejmě dodáván podrobný návod k použití, zahrnující nejen účinky systému, ale také technické specifikace, návod k sestavení, údržbě apod.